Valentýnskou neděli jsem strávila pracovně a bylo krásně. Teplo, skoro jaro, světlo bylo skvělé. Stejně jsem ale tušila, že na nás počasí ještě kuje pikle, což se koncem měsíce a začátkem března prokázalo:).
Ale jsem moc ráda, že se venku fotí tak jako tak.
Tyhle dva jsem fotila už v srpnu a jsou to modelové za odměnu. Z chlapečka se během pár měsíců stal běžec, kterého všechno zajímá a rád zkoumá přírodu. A tohle jsou právě takové vděčné měsíce, při kterých se toho dá hodně zachytit, aniž by dítko muselo pózovat:).
Těším se na další setkání...
LB
Nádhera, Luci! To světlo a tvůj rukopis je něco co mě strašně baví:-)
OdpovědětVymazatMockrát děkuju! Světlo je můj nejoblíbenější nástroj a jsem moc ráda, že v tom vidíš můj rukopis:).
Vymazat